POUSTEVNÍK

Předevčírem jsem si prohlížela starší zápisník a zjistila jsem, že je to teď v dubnu přesně 5 let, co jsme byly s Věrkou, mou kamarádkou a cvičitelkou jógy a dalšími ženami na příjemném víkendovém pobytu ve speciálním kruhovém slaměném domě. 

Šly jsme se projít k ženě, která vlastní minipivovar, vaří pravou arabskou kávu a vykládá karty. A já jsem si v tom krásném odpoledni u kalíšku kávy vytáhla kartu "Poustevník". Byla jsem v té době na dobré cestě z depresivních stavů, které mě začaly trápit po porodu mých dětí, ale ještě to nebylo úplně ono. Věděla jsem, že se zase musím vrátit sama k sobě, skrze ticho, klid a přemýšlení, ale se dvěma malými dětmi to moc nebylo možné...

A musím říct, že mi vyhrkly slzy do očí, když jsem si přečetla, co bylo u karty napsáno:

"Může být přínosem, pokud strávíte čas o samotě nasloucháním svého vnitřního hlasu. Meditace je potřebná a je stejná jako cesta k osvícení. Ztište se a zažijte radost, která prochází z hledání pravdy ve svém srdci. Naučte se cítit pohodlně ve své společnosti. Je rozdíl mezi tím "být sám" a "být osamělý".

Máte moudrost předávat jiným. 

Sdílení moudrosti je součást vaší duchovní cesty především nyní."

A tak jsem tady a teď - o pět let starší, o zbytečné chmury a strachy lehčí, něco jsem se naučila, něco zapomněla a předávání je to, co mě na mé cestě těší:-)