Polopatický vesmír pro moderní dobu
Při zásadních rozhodováních nebo v nejasných chvílích se lidé v minulosti většinou uchylovali k tomu, aby jim bůh/prozřetelnost/Velký duch dal znamení, co mají dělat nebo zda je jejich postup správný. Používali k tomu sledování letu ptáků a jiných případných jevů, pracovali s různými druhy věštících předmětů, modlili se u soch bohů a svatých a čekali na odpověď. Odpověď většinou přicházela v náznacích a symbolech, které naši předci uměli rozluštit a informaci správně využít.
V naší moderní době jsme tak trochu zanevřeli na různá znamení a rady od vyšších sfér. Máme přeci svůj zdravý rozum a žádnou nepodloženou duchařinu nepotřebujeme. Přeci. Nebo přece jen?
Na tahle témata jsem napsala dva články, na které odkazuju níže (a doporučuju si je přečíst:-). Obecně se domnívám, že i v současné době prostě přijdou v životě situace, kdy si rozumově neumíme poradit a pomůže nám třeba hodit si mincí. Nebo nás nějaké "znamení shůry" může popostrčit k dalšímu jednání. Protože jsme už ale zapomněli význam dávných symbolů naší civilizace a neumíme používat orákula, musí na nás Vesmír trochu polopaticky. Jako na mě.
Před víc než třemi lety mě začala honit myšlenka, že si potřebuju vyrobit šamanský buben. Sama. Bez cizí pomoci, přesto že to neumím, nikdy jsem to nedělala, ani jsem nevěděla, kde sehnat věci k výrobě. Nicméně jsem vše sehnala a o pár měsíců později jsem poprosila kamarádku na indiánském táboření, jestli mi s výrobou bubnu pomůže. Souhlasila. Když jsme však buben na kraji lesa dokončovaly, v naprostém bezvětří metr od nás spadla obří těžká větev. Buben jsme dokončily, ale nepovedl se a musela jsem si ho sama předělat za dalších zvláštních okolností (o celé peripetii s bubnem píšu tady).
V loňském roce jsem měla spustit kurz Cesta Šibala, který měl za cíl prozkoumat všechna zákoutí tricksterovského archetypu a vycházel z mého několikaletého zájmu o šprýmařskou tématiku. Měla jsem všechno připraveno, jenom mi prostě přišlo, že nejsem připravená dost a co když se nikdo nepřihlásí a co když to bude celé blbost…Takhle jsem váhala delší dobu, až jsem jednoho dne při své obvyklé procházce lesem na narazila na cestě na mrtvou lasičku. To by nebylo nic tak divného, jenže lasička je moje průvodcovské zvíře, které pro mě právě ztělesňuje archetyp Šibala. Dobře, poděkovala jsem Vesmíru, lasičku jsem s úctou pohřbila a spustila kurz, na který jsou mimochodem skvělé ohlasy.
No a naposled minulý týden na úžasném pobytu v Pasečnici, kde já vařím, ženy jógují, ale hlavně se tam celkově dějí zajímavé transformační věci. Po několika dnech jsme jako obvykle seděly v jídelně u stolu a v hloučcích jsme probíraly otázky života, Vesmíru a vůbec. Já jsem sáhla pro svoje Mystické šamanské orákulum, oblíbené vykládácí karty vhodné pro každého, protože se nejedná o systém tarotu. V poslední době jsem totiž přemýšlela, že bych chtěla dělat na různých akcích pro ostatní šamanské cesty - vizualizace za zvuku bubnu. Jen prostě můj buben je sice miláček, ale je trochu obřích rozměrů a nehodí se mi ho vždycky tahat s sebou. Navíc je hodně háklivý na vlhko – naštve se, zvlhne a oněmí. Na pobytu jsem s sebou měla chřestidlo, které by se na uvedení do tranzu také dalo použít. Při míchaní karet jsem tedy položila otázku, jestli bych třeba nemohla používat někdy chřestilo, co? V tu chvíli zřejmě Vesmír zvedl oči vsloup, pokrčil rameny a se slovy "Co mám s tebou dělat?" mi hodil kartu, na které bylo napsáno CHŘESTIDLO…
Takže nebojte, Vesmír má pochopení pro naše zmatené moderní mozky a když nám něco nedochází, třeba nám to i napíše;-)
Náhoda a intuice při rozhodování