Pět bodů jarního úklidu - v hlavě
S prvními paprsky jarního slunce ožívá naše tělo i mysl po zimním útlumu a dostáváme elán k tomu se více hýbat a provětrat prostor kolem sebe. Můžeme se vrhnout na generální úklid, vymalovat celý byt, vyhodit staré krámy a ideálně si nekoupit nové:-)
Toto období se hodí také k očistě duševní. Naši předci během předvelikonočního půstu využili tento čas nejen ke střídmějšímu stravování, ale také k obratu sama k sobě, modlitbám a meditacím, ke zlepšení vztahů a vyčištění starých křivd. V dnešní době nám jarní ritualizované období chybí a pod půstem si představujeme zhruba to, že se vzdáme na pár týdnů bůčku. Celý rok se tak můžeme plácat v blbé náladě, negativních myšlenkách, úzkostech, depresích.
Pokud chcete z tohoto kolotoče vystoupit, můžete se inspirovat následujícími body jarního úklidu v hlavě. Je samozřejmě možné je praktikovat po celý rok, ale jarní období je k tomu energeticky nejvhodnější.
1. Napište si plán svých činností na několik měsíců dopředu
I pokud nejste příliš plánovací člověk (jako já :-), je dobré si zvolit nějaké činnosti nebo akce a vypsat si je do diáře, nebo si vytvořit originální kalendář se zvýrazněním termínů. Vypsání plánů se hodí pro ty, kteří sice mají spoustu nápadů, co by se dalo podniknout, ale nakonec na nic "nenajdou čas". Zaznamenáním důležitých termínů, které jsou naplánované třeba až za několik měsíců, se zase zamezí tomu, že je nakonec prošvihnete. Lidská mysl je ve většině případů klidnější, pokud má alespoň nějakou představu o budoucích záležitostech. My jsme letos s rodinou na několik měsíců dopředu naplánovali různé rodinné výlety, abychom pak po sezóně zase neříkali, že jsme stihli jen jeden hrad/rybník/zábavní park.
2. Začněte/dokončete něco, co už dlouho odkládáte
Existuje mnoho věcí, o kterých víte, že byste se do nich měli pustit, ale už jen při přemýšlení o té záležitosti se vám dělá špatně od žaludku, nebo vás přepadá extrémní lenost. A to je právě důvod, proč byste to měli udělat teď hned! Přemýšlením o nepříjemných věcech se naše mysl i tělo stresují a strávíte mnohem víc času zabýváním se negativními pocity, než by trvalo řešení vašeho problému. Je to jako s příslovečným vytržením zkaženého zubu - samotné vytržení možná bude chvilku bolet více, ale brzy se vám znatelně uleví, než když budete měsíce v mírnějších bolestech dumat nad tím, jestli jít k zubaři.
3. Řekněte svému okolí - partnerovi, zaměstnavateli, dětem - co chcete
Můžeme strávit mnoho času přemítáním o tom, že se naši blízcí nechovají, tak jak byste si představovali, urazíte se, když partner nepochopí vaši narážku ohledně vašeho přání, mudrujete o tom, že v práci děláte první poslední a dostáváte za to almužnu. Je jasné, že lidé kolem vás nikdy nebudou na 100% plnit vše požadavky, ale mohli by přistoupit alespoň na něco, pokud jim to ŘEKNETE. Většina nedorozumění vzniká z toho, že lidé neumí mezi sebou komunikovat a nesdělí si navzájem svá přání a potřeby. Zaměstnavatel vám nezvedne plat, manžel nenaplánuje romantický víkend a děti nebudou více pomáhat v domácnosti, když se od vás nedozví, že byste to chtěl/a. Měla jsem klientku, která je 35 let vdaná, zřejmě se bude rozvádět a sdělila mi, že se vlastně s manželem nikdy neuměli bavit. To poměrně smutný konec manželství.
4. Žijte v přítomnosti
V současné době se hodně začíná mluvit o tom, jak žít "tady a teď" a časopisy jsou plné mindfulness, tedy všímavosti nebo soustředěné pozornosti. Život v přítomnosti je ale opravdu zásadním lékem na naše pochroumané, vyděšené a naštvané duše. Lidé jsou totiž oproti zvířatům unikátní v tom, že se dokážou stresovat i vzpomínkami na minulost a obavami z budoucnosti. Což není pro naše zdraví úplně vhodná strategie. Nacvičování soustředění se na přítomnost je u mnoha lidí běh na dlouhou trať a určitě se vám myšlení nezmění během týdne. Je však možné zavádět všímavost po malých krůčcích do svého života a zároveň se cvičit v tom, jak odhánět negativní vzpomínky a obavy. Během dne se třeba můžete zastavit - fyzicky i mentálně - při tom, když pijete kávu nebo čaj, soustředit se na vůni, chuť, pocit na jazyku, představovat si, jak nápoj klouže hrdlem až do žaludku. Ohledně vzpomínek a obav se zastavit, když myšlenka přichází a racionálně si říct: "A v čem mi teď pomáhá to, že se stresuju tím, co už se stalo? Jak mi pomáhá to, že se bojím něčeho, co se pravděpodobně nikdy nestane?" Tato postupná cvičení nám pomohou se zklidněním hned a zároveň v dlouhodobém horizontu uleví od stresu naší mysli i tělu.
5. Odpouštějte
Pokud se na nás někdo dopustí křivdy, úmyslně nám ublíží, počáteční šok může vystřídat agrese, případně apatie. Po nějaké době začneme přemýšlet o reálné pomstě nebo děláme, že se nic nestalo, ale pocit nespravedlnosti nás sžírá uvnitř. Tento stav u nás může přetrvávat roky, tělo se při myšlenkách na křivdu opět dostává do stresu a naše hlava se těmito vzpomínkami vyčerpává. Paradoxem na těchto situacích je, že druhá strana o těchto našich myšlenkových pochodech vůbec neví a nijak se jí to nedotýká. U menších nedorozumění s našimi blízkými pomůže promluvit si s nimi o situaci, která se mě dotkla a často se vzduch vyčistí - souvisí to s komunikací v bodě č. 3. Co když mi ale někdo ublížil hodně a už se s tím člověkem neuvidím? Abychom se stále netrápili, můžeme v sobě nalézt sílu (kterou v sobě všichni máme) a ODPUSTIT. Odpuštění je vědomé vzdání se pomsty, možnost se povznést nad bolestivou událost, můžeme být velkorysí a dovolit si viníkovi odpustit. Tento akt není o naivitě, ale o vědomém vystoupání nad danou situaci a nenechání se strhnout kolotočem černých myšlenek. Navíc vedlejším efektem odpuštění jsou podle odborníků (i mé zkušenosti) euforické stavy! Existuje mnoho technik, jak ke stavu odpuštění dospět, určitě je rozvedu na některém semináři :-)
S přibývajícím jarním sluníčkem tedy popadněte skutečná i mentální košťata a vzhůru na úklid, který občas potřebujeme každý z nás!