Heyoka - rituální klaun

Příběhy o šibalovi, bláznu, šašku se vyskytují po celém světě. U severoamerických indiánů se z mýtů o šibalovi vyvinul "rituální klaun", "posvátný blázen", který byl členem komunity.

Byl jím zvolen jedinec, který měl vizi tzv. "hromových bytostí." (wakinyan).

Heyoka - posvátný klaun u Siouxů - měl demonstrovat paradoxnost existence a učit, jak narušit zavedené zvyky. Zároveň měl chránit komunitu před destruktivními dopady kosmických sil a využít tyto síly pro dobro komunity. 

Úkolem heyoky je dělat vše naopak - na koni jezdí opačně, oblečení si obléká naruby, vyslovuje slova obráceně. Když je horko, obléká se, když je zima, chodí nahý. Ptají se ostatních složitými otázkami a mluví o věcech, které se ostatní bojí vyslovit.Tím narušuje zaběhnutý řád a posvátnost věcí, ale zároveň je tím oživuje a potvrzuje. Bez narušení a znovuoživení se řád stává mrtvým a neslouží těm, kteří ho zavedli.

Podobnou úlohu měl šašek na evropských královských dvorech v období renesance a baroka.