Blog

Co pro mě znamená CESTA K SOBĚ:

Po letošním Novém roce jsem se začala scházet s partou lidí z celé republiky na on-line poradních kruzích. Jedná se o skupinové sdílení na určité téma, jen nesedíme spolu v kruhu, ale každý u své obrazovky, a nepodáváme si "mluvící předmět", ale každý má svůj. O poradních kruzích už jsem psala zde.

V poslední době se s tím setkávám stále častěji - téma ženského těla, ženské krásy, štíhlosti, tloušťky, poruch příjmu potravy, deprese ze špatného vztahu k vlastnímu tělu.

Při stresu a napětí se v každém z nás fyziologicky dějí podobné věci - zvýší se nám krevní tlak i tep, krev se stáhne z vnitřních orgánů do svalů, tělo je připraveno na spalování cukrů pro získání více energie - připravujeme se na útok, či útěk.

Minulý víkend vyšel v Hospodářských novinách článek o tom, že už jsou známy výsledky testů na víceletá gymnázia. A mnoho dětí mělo mimo jiné problém doplnit správně známá česká přísloví. Z těchto přehmatů vznikají překrásné nové věty, které rozhodně vykouzlí úsměv na tváři, jako třeba "Mezi slepými jednooký Kyklopem", "Zvyk je železná opona" nebo...

Hlavně v poslední době se to objevuje stále častěji:

Předevčírem jsem si prohlížela starší zápisník a zjistila jsem, že je to teď v dubnu přesně 5 let, co jsme byly s Věrkou, mou kamarádkou a cvičitelkou jógy a dalšími ženami na příjemném víkendovém pobytu ve speciálním kruhovém slaměném domě.

Hned na začátku se přiznám, že "aprílový" typ humoru moc nemusím. Nachytat někoho na něco, o čem si dotyčný v dobré míře myslí, že to tak skutečně je a pak si z něj dělat srandu, mi nepřijde příliš důstojné.